ME F3K 2012 Chamblay

Prožil jsem určitě nejpovedenější závody mojí káčkařské kariéry! Splnil se mi sen a měl jsem tu čest si zalítat finále. Jak už všichni víte z reportáží od Marcela Králíka, skončil jsem na 5. místě. Proto nebudu popisovat jednotlivé dny, ale spíše poznatky, které jsem tam získal.

Létalo se na hodně šikmé pastvině. Nechápu, jak tuto plochu mohli schválit, ale mě to celkem vyhovovalo. Bylo to vše hodně podobné Vypichu, jen mi tam scházely troleje :-). Pouze jeden den foukalo kolem 9 m/s, jinak ostatní dny do 2 m/s. Téměř vše jsem odlétal s lehkým Edgem o váze 260 g. Má neřízenou směrovku, která podle mě není úplně důležitá. Musí se však vychytat správně těžiště a diferenciace křidýlek. Jen pro zajímavost, přemlouval jsem ho už od února a až teprve teď to bylo ono. Na křidélka používám Dymondy D60 a na výškovku HS 45. Do silného větru jsem měl celouhlíkového Edge o váze 330 g, do kterého jsem měl připravený ballast až do 120 g. Byl opět bez řízené směrovky, ale serva jsem všude použil Graupner DES 427 BB. Je to podobné servo třeba oblíbeným Atlasům. V obou letadlech mám Twin s přijímačema obsahující vario. Na soutěži je to sice zakázané, ale dobře se s tím ladí třeba vztlakové klapky při hodech.

Nejvíce pilotů létalo se Sal-Peterem, dále měli letadla Polaris, Twister, Stobel, Blaster a další. Ivoš létal s Osirisem a Pavel se Sal-Peterem. Odhaduji, že víc jak polovina letadel neměla řízenou směrovku. Hlavně speciály do větru. Po vysílačích jsem moc nekoukal, jen mě udivilo, že asi dva soutěžící používali pult. Výhradně všichni používali 2,4.

Celý týden vše probíhalo v pohodovém tempu. O pohodu se starali Marcel a Jarda. Marcel nám dopřával takový luxus, že takového pomocníka by si přál každý národní tým. Griloval nám steaky a klobásy, jezdil nám pro snídaně a to nejdůležitější, připravoval nám dokonalé zázemí na ploše. Celé dopoledne se nazastavil, aby my jsme si v klidu smontovali a vyzkoušeli házedla. Celý den pak ještě stíhal kontrolovat ostatní piloty a pořadatele. Ve chvíli volna sepisoval reportáže. Jarda se staral o manažerské nutnosti a o pohodu na place. Jeho trochu nekonvenční přístup možná někomu nevyhovuje, ale já přesně tohle pořebuju. Těsně před letem německý a švédský tým rozebíral taktiku letu se soustředěným výrazem. S Jardou jsme si vždy popovídali o tom jak to máme doma a jaké jsou pěkné francouzky a vůbec jsme se nestresovali. Jen občas po nás pokukovali Ukrajinci, kteří nám asi rozuměli. Taktiku už jsme měli od začátku. Vyhodit to co nejvýš a Ivoš mě vždycky poslal za prvním, kdo chytil termiku. Vycházelo nám to tak dobře, že jsem pokaždé nalétal max.

Kluci létali parádně, jenže mnohokrát měli strašnou smůlu. Největší měl asi Pavel při úloze poker, když nedolétl perfektně rozlétaných 10 minut. Na přistání se vracel ve slušné výšce, ale přišla mu obrovská díra a pomalu jako vrtulník spadnul 20 s před koncem.

Děkuju celému týmu a modelářskému svazu, bez kterého bych nezalétal tento výsledek. Marcelovi, že nás skoro romazloval. Jarda, že navodil pohodovou atmosféru. Ivošovi, že radil určitě nejlépe z celé Evropy. Pavlovi, že vše uměl zhodnotit dlouholetými zkušenostmi z velkých závodů.  Stáně, že vždy něco čarodejnicky pošeptala mému éru a ono pokaždé létalo úplně samo (jen pilot to kazil) a celý týden nás usměrňovala aby se z nás nestali úplná prasátka. Na závěr svazu, že o nás měli takový zájem (přijeli se za náma podívat) a  darovali nám nemálo financí.

Příští rok bude mistrovstí světa v Dánsku. Doufám, že už konečně uděláme nejakou medajli, kterou jsem si už tady moc přál z družstev.

 

 

Už v pátek (10.8.) odjíždíme na ME F3K do Chamblay ve Francii. Budu se snažit psát poznatky. Další, kdo bude psát reportáže bude Marcel Králík. Bude to psát sem: http://www.makyk.cz/me-f3k-francie-chamblay.

Držte palce.

Ondra