Lubin Polsko F3K 20.04.2013

Po dlouhém rozhodování kvůli předpovědi počasí jsem se rozhoupal a vyrazil k polským sousedům na další soutěž F3K. Do Lubinu jsem přijel až kolem 23 hodiny. Všichni závodníci byli na místě a u slivovice od Jarka rozebírali techniku a taktiku na další den.

Druhý den ráno s mírným bolením hlavy jsme se přesunuli do plochy letiště. Velice oceňuji aeroklub, který na celý den omezil provoz. To je v ČR vždy velký problém.

Na jedné straně letiště byl les, přes který vál silnější vítr od 2 do 7 m/s. Nebylo moc dobré létat tímto směrem, protože prostor byl chvílemi turbulentní.

Celý den jsem nebyl spokojený s mými výkony. Létání bylo naštěstí dost obtížné i pro ostatní, protože termika rychle ustupovala s větrem. Ještě větší problém jsem měl s hledáním středu komínu. Zřejmě to bylo turbulencí, protože každá bublina měla kolem sebe mnoho dalších malých, takže jsem udělal pár kruhů ve kterých jsem sice stoupal, ale často mě termika přestala nést. Další letadlo o metr vedle nesla dál.

Na toto počasí měl dokonale sladěná letadla Jarosław Grzesica, který nakonec vyhrál. Určitě to bylo i tím, že byl domácí a věděl co s danými podmínkami. Stejně jako já střídal JJ Edge od 240g až po 400g. Celý den jsem mu chodil radit, tak jsem mohl okoukat jeho styl létání. I bez řízené směrovky mu letadlo po větru nikdy nehoupalo a i slabou termiku dokázal vytočit. Celá vychytávka je jen v tom nelétat zbytečně lehké modely a mít v nich možnost dovažování. Budu si muset najít stejně turbulentní prostor a testovat ballast.

Velice dobře létal i Adam Siama s Jerzym Jurazskem, se kterými jsem se přetahoval o druhé místo. Nejlépe jsem z nich vyšel já a Adam byl třetí. Adam létal se svým Orionem se stejným rozsahem ballastu. Udivil mě Jerzy, který si vyrábí letadla sám. Používá technologií olaminovaných tácků pod maso kevlarem. Na jeho strojích jsem nenašel chybu. Lehké, pevné, slícované a bez povrchového neklidu. Až se mě zdálo, že jsou z formy, ale nebyli.

Jediný nedostatek byl u přepočítávání konečných výsledků. Celý den si závodníci lístky nechávali a až po ukončení soutěže v 17 hodiny je  začali vybírat a počítat. Vyhlášení soutěže bylo až kolem 20 hodiny. Ostatní se nikam nehnali, protože v budově letiště na ně čekalo další popíjení s domácí slívkou od Jarka. Já jsem domu dojel až ve dvě hodiny ráno.

Stejně se tam zas příští rok velice rád podívám, jen si na ráno musím ještě přibalit aspirin 🙂